Tuto sekci již dále neaktualizujeme. Veškeré novinky najdete na úvodní straně.
20.6. jsme se s Alčou a Arisem a Romčou a Bentlym vypravili do nám již známeho hotelu Amerika ve Velmezu krapítek si zacvičit poslušnost, obrany a celkově si užít moc fain den. Když opominu, že mělo být 20 stupňů, ale bylo přece jen o něco víc, takže jsme se docela pekli, tak se den moc vydařil. Mezi poslušností a obranami jsme se stihli i projít a Ebony si samožřejmě zaplavala. A taky jsme si s holkama daly mocinky dobré poháry:o))) No a na konci srpna plánujeme společný víkend na táboře s Martinem Uřičařem, tak doufáme, že to vyjde!!!
Na fotky se můžete podívat zde a děkujeme za ně Alči:o))
Byli jsme se podívat na Ijsbérky, když jim bylo 5 týdnů. Jsou to krásní méďové a taky neposedové, mazlíčci a spáči:o)) Dnes jim již skoro 8 týdnů a pomalu se rozjíždějí do svých nových domovů.
Výcvikový víkend ve Velkém Meziříčí
Už asi před třemi měsíci se panička rozhodla nás příhlásit na výcvikový víkend do Velkého Meziřící (dále jen Velmez:o) pod vedením výcvikářky Mirky Marcišinové a figuranta Mirka Valentina a to hlavne prý proto, abych si zvykala na ostatní pejsky, abychom se dozvěděly něco nového a abychom spolu zazily nějaké nové a nečekané zážitky;o)
Vyrazily jsme společně s našimi kamarádkami Zuzkou a Fessy. Už cestu do Velmezu jsem dokázala udělat velice vzrušující. Cestu jsme totiž s Fessy trávily v kufru. Cožpak o to, já mám Fessy ráda, ale přeci jen jsem zvyklá s paničkou a páníkem jezdit v naší fábjence na zadním sedadle. A tak jsem se rozhodla, že kamarádství nekamarádství, pojedu na zadním sedadle i v Zuzčiným autě. Holky si myslely, že na mě vyzrají jakousi sitkou, která měla sloužit jako mřížka. Vůbec je nenapadlo, že mně stačí hrábnout packou a síťka je pryč. A tak jsem to zkusila a povedlo se. Z ničeho nic jsem si trunila na všemožných zavazadlech na zadním sedadle a bylo mně dobře. Ale paničce asi moc ne. Začala se čertit, co že si to jako dovoluju. Nakonec se zastavilo, vratili mě zpátky do kufru a jelo se dál. Abych to zkrátila, zkusila jsem to ještě párkrát až paničku přešla trpělivost a přesedla si na zadní sedadlo, aby mě v případě mojí snahy vrátila zpět do kufru. I tak jsem to ještě zkoušela, ale bez úspěchu:o/ Panička docela ječela... Cesta jinak proběhla bez větších komplikací:o)
V pátek jsme stihly jak obrany tak poslušnost, ale ještě před tím jsme se vykoupaly v místním rybníku, což byl pro mě jeden z největších zážitků, vodu já totiž můžu kdykoli. Zkoušela jsem přesvědčit i Fessy, ta si se mnou ale hrála jen na břehu, do vody se jí moc nechtělo, ale já ji jednou přesvědčím, že je to prostě fain a obzvlášt pro nás, hustosrsté;o) Pak jsme šly na obrany a protože předcházela koupel, byla jsem docela akční. Poprvé jsem se místo o hadru rvala o peška a bylo to dobrý. Pes má aspoň pocit, že v té tlamě něco drží:o) Poslušnost nám taky docela šla.
Sobotu jsme začaly obranami. Tentokrát to nebylo nic moc. Byla jsem jakási unavená a bylo mně horko, takže jsem si odnesla peška jen jendou a raději jsme skončily. Proč to lámat přes koleno, že?Raději jsme se šly podívat na probíhající zkoušky v poslušnosti. Docela dobrý, panička by asi taky chtěla. No a já si to ještě rozmyslím;o) Pak mně a Fessy šuply paničky na pokoj, prý abychom byly odpočaté na nácvik na výstavy a šly na teorii o stopách, tvářily se pak jak kyselé citrony, asi se dozvěděly něco, o čem neměly ani páru a co je moc nepotěšilo. Pak byl ten nácvik na výstavu, který se nám bude moc hodit na tuto neděli. Školil nás pan Novák, co do naší malé zemičky přivezl hovawarty. Tak jsme zkoušely postoj, zuby, klus v kruhu, klus každý sám a bylo to dobrý. Jen to ukazování zubů mně furt moc nebaví. Po obědě byl opět odpočinek a paničky to vzaly do slova a do písmene a vytuhly jak kdyby byla půlnoc. Však to není taky žádná sranda, lidi musí někdy strávit to množství informací. Já jsem pak šla s paničkou kouknout na závody v přivolání s přeplaváním rybníku. Panička nejdřív soutěžit nechtěla, pak se ale nechala přesvědčit. Ona sice jo, ale já ne. Do vody jsem vlezla, ale žádný plavání přes rybník se nekonalo. Vrátila jsem se zpátky na břeh. Přece nebudu riskovat v takovým vedru nějaké křeče v pacce a podobně. A pak byly zase obrany a tentokrát mě to moc bavilo. Kousala jsem o 106 a dokonce jsem i na figuranta ňufala, což normálně nedělám. Potom jsme si šly zase zacvičit trochu poslušnost. A tady jsem poprvé vydžela odložení 5 minut, s malou přestávkou, kdy se do mně pustil někjaký pilný mravenec:o/
V neděli jsme se znovu pokusily o obrany i o poslušnost, ale obojí byla katastrofa. Byla jsem bez chuti, bylo hrozný vedro a taky jsem neměla moc sil, protože jsem se rozhodla přes víkend kromě pamlsků nic nežrat. A protože mně panička dává párek, který byl už v neděli v začínajícím stádiu "svého vlastního života", cvičily jsme raději na suché granule, takže motivace nebyla vůůůbec žádná. Tak jsme se vyprdly na cvičeni a koukaly jsme na ostatní pesany, jak se učili aport. A tím jsme taky skončily.
Po návratu domů jsem sebou pleskla do stínu a prospala celé odpoledne.
Sice to bylo velice náročné, ale zároveň moc moc fain, příště jedem zase:o)
SVOD MLADÝCH
Dnes 7.6.2008 nás čekala daleká cesta, až do Mladé Boleslavi a to proto, abychom se s Ebony zúčasnili svodu mladých. Ráno jsme vstávali ve 4 hodiny, protože jsme se přece jen báli, že se někde po cestě zasekneme za nějakou avií či něčím podobným a nestihneme přijet včas. Vstávání bylo krušné, ale naštěstí je to jen jednou za čas. Cesta byla v pohodě a žádné vozidlo staršího typu nás nebrzdilo, takže jsme do M. Boleslavi dorazili dostatečně dopřepdu, abychom se stihli seznámit s prostředím a s ostaními hafany (samozřejmě, že ne se všemi;o) a aby mě stihla opustit nervozita, která se teda stejně dostavila těsně před vstupem do kruhu.
K naší radosti jsme se ještě před začátkem potkali s bráchou Riccim (Enricco). Nevím, jestli se štěnda poznala, ale vypadala, že mají radost. Ještě jsme vyhlíželi sestřičku Erisku (Euforie), s tou se nám ale podařilo sejít až na place. No a protože máme dobré začáteční písmeno chovatelské stanice, šli jsme na řadu hned jako druzí, což bylo hrozně fain. Začalo být totiž docela horko a stínu bylo pomálo. Nejdřív šel na řadu Ricci a hned po něm my. A musím říct, že mě Ebony strašně moc překvapila a jak jinak než příjemně. Očekávala jsem totiž, že jak u zubů, tak při chůzi bude dělat neplechu, ale ona byla úplně vzorná. Zuby ukázala bez jakýchkoli cukání, změřit se taky nechala bez problémů a při proběhnutí byla prostě a jednoduše JEDNIČKA!!! A paní z komise to také ocenila:o))) Což nám udělalo ohromnou radost!
Ebonin svodový kód je: 5/2a/E4 - P
5 - celkový vzhled je odpovídající
2a - barva černá se znaky
E4 - P - nestandardně nesené pravé ucho :o(((( (to je bohužel problém i Ricciho a Erisky, ale věříme, že se nám tuto chybku podaří spravit)
Po hodnocení následovalo společné focení, tak už se těšíme na fotky.
Před odjezdem si ještě holky společně pohrály nebo spíš zablbnuly a musím říct, že to byla hra náramná:o))) Takto jsem ji ještě s žádným jiným psem neviděla. Nějaká nejistota se poděla úplně někam pryč a Ebony s Eriskou po sobě skákaly a ňafaly jedna radost:o)
Celý svod dokumentoval páník s půjčeným megafoťákem, tak se na ně můžete podívat v galerii. Pro Ebony bylo tolik zážitků tak náročné, že celou zpáteční cestu prospala s malou přestávkou, kdy si zblajzla celý pribináček za odměnu, jak to všechno krásně zvládla:o)
Jsme rádi, že už máme svod za sebou:o)
Výcvikový den ve Štěpánově u Olomouce
24.5. jsme se opět vydali na výcvikový den pořádaný Hovawart Pro Sporetm, tentokrát do Štěpánova u Olomouce. Najít cvičák nás stálo trošku námahy, ale s pomocí jedné paní obyvatelky Štěpánova se povedlo. Celý den se nám věnoval figuran a výcvikář v jedné osobě Martin Uřičař. A co si budeme povídat, byl prostě jednička! S námi štěňaty a hlavně pániky měl obrovskou trpělivost a snažil se nám všechno vysvětlit. Však to taky bylo potřeba, panička se při obranách motala jak holub na báni (a to nic nepila;o)) No a u poslušnosti jsme dostali pochvalu za chůzi u nohy a obraty u nohy, což nás ohromně potěšilo a povzbudilo.... dokud ovšem nepřišlo přivolání. Martin se ale paničky ptal, jestli mě dokáže přivolat a ona se tvářila jako že i jo.... Asi zapomněla na mé legrácky, které provádím na cvičáku v Rajci:o) Takže jsem dostala volno a pak mě přivolávala.... No uznejte sami... Proč bych za ní běžela, když kolem bylo tolik psích a člověčích kamarádů. Takže jsem si to tam oběhala a pak se mně za ní stejně nechtělo. Vytáhla na mě sice mé oblíbené balonky, ale bylo jí to houby platné:o) Teď už si ani nevzpomínám, na co se jí podařilo mě chytit, ale nějak se jí to podařilo, protože pak mě připnuli na stopovačku a to už nebyla žádná sranda. Musela jsem přijít chtě nechtě. Páníci dostali pokyny, aby se mnou i na procházkách cvičili na stopovačce, ale doufám, že se jim to rozleží, protože na šnůře se mně strašně špatně běhá. Já totiž při našich procházkách moc hezky poslouchám, takže to není potřeba (podle mě:o) Fakt!:o)
Výcvik s Marinem Uřičařem se nám moc líbil, tak bychom se rádi zúčastnili nějakého jím vedeného výcvikového tábora. Snad nám to časově vyjde!:-)
Fotky a video z tohoto dne najdete na stránkách Hovawart Pro Sport.
Nedělní procházka (18.5.2008)
Speciální výstava Kroměříž 10.5.2008
Výcvikový den a rozloučení se cvičištěm KK Rybníček
Výcvikové odpoledne v Rapoticích 5.4.2008
Od března jsme začali pravidelně navštěvovat cvičiště v Rájci-Jestřebí.
Můj první výcvik
20.6. jsme se s Alčou a Arisem a Romčou a Bentlym vypravili do nám již známeho hotelu Amerika ve Velmezu krapítek si zacvičit poslušnost, obrany a celkově si užít moc fain den. Když opominu, že mělo být 20 stupňů, ale bylo přece jen o něco víc, takže jsme se docela pekli, tak se den moc vydařil. Mezi poslušností a obranami jsme se stihli i projít a Ebony si samožřejmě zaplavala. A taky jsme si s holkama daly mocinky dobré poháry:o))) No a na konci srpna plánujeme společný víkend na táboře s Martinem Uřičařem, tak doufáme, že to vyjde!!!
Na fotky se můžete podívat zde a děkujeme za ně Alči:o))
Byli jsme se podívat na Ijsbérky, když jim bylo 5 týdnů. Jsou to krásní méďové a taky neposedové, mazlíčci a spáči:o)) Dnes jim již skoro 8 týdnů a pomalu se rozjíždějí do svých nových domovů.
Výcvikový víkend ve Velkém Meziříčí
Už asi před třemi měsíci se panička rozhodla nás příhlásit na výcvikový víkend do Velkého Meziřící (dále jen Velmez:o) pod vedením výcvikářky Mirky Marcišinové a figuranta Mirka Valentina a to hlavne prý proto, abych si zvykala na ostatní pejsky, abychom se dozvěděly něco nového a abychom spolu zazily nějaké nové a nečekané zážitky;o)
Vyrazily jsme společně s našimi kamarádkami Zuzkou a Fessy. Už cestu do Velmezu jsem dokázala udělat velice vzrušující. Cestu jsme totiž s Fessy trávily v kufru. Cožpak o to, já mám Fessy ráda, ale přeci jen jsem zvyklá s paničkou a páníkem jezdit v naší fábjence na zadním sedadle. A tak jsem se rozhodla, že kamarádství nekamarádství, pojedu na zadním sedadle i v Zuzčiným autě. Holky si myslely, že na mě vyzrají jakousi sitkou, která měla sloužit jako mřížka. Vůbec je nenapadlo, že mně stačí hrábnout packou a síťka je pryč. A tak jsem to zkusila a povedlo se. Z ničeho nic jsem si trunila na všemožných zavazadlech na zadním sedadle a bylo mně dobře. Ale paničce asi moc ne. Začala se čertit, co že si to jako dovoluju. Nakonec se zastavilo, vratili mě zpátky do kufru a jelo se dál. Abych to zkrátila, zkusila jsem to ještě párkrát až paničku přešla trpělivost a přesedla si na zadní sedadlo, aby mě v případě mojí snahy vrátila zpět do kufru. I tak jsem to ještě zkoušela, ale bez úspěchu:o/ Panička docela ječela... Cesta jinak proběhla bez větších komplikací:o)
V pátek jsme stihly jak obrany tak poslušnost, ale ještě před tím jsme se vykoupaly v místním rybníku, což byl pro mě jeden z největších zážitků, vodu já totiž můžu kdykoli. Zkoušela jsem přesvědčit i Fessy, ta si se mnou ale hrála jen na břehu, do vody se jí moc nechtělo, ale já ji jednou přesvědčím, že je to prostě fain a obzvlášt pro nás, hustosrsté;o) Pak jsme šly na obrany a protože předcházela koupel, byla jsem docela akční. Poprvé jsem se místo o hadru rvala o peška a bylo to dobrý. Pes má aspoň pocit, že v té tlamě něco drží:o) Poslušnost nám taky docela šla.
Sobotu jsme začaly obranami. Tentokrát to nebylo nic moc. Byla jsem jakási unavená a bylo mně horko, takže jsem si odnesla peška jen jendou a raději jsme skončily. Proč to lámat přes koleno, že?Raději jsme se šly podívat na probíhající zkoušky v poslušnosti. Docela dobrý, panička by asi taky chtěla. No a já si to ještě rozmyslím;o) Pak mně a Fessy šuply paničky na pokoj, prý abychom byly odpočaté na nácvik na výstavy a šly na teorii o stopách, tvářily se pak jak kyselé citrony, asi se dozvěděly něco, o čem neměly ani páru a co je moc nepotěšilo. Pak byl ten nácvik na výstavu, který se nám bude moc hodit na tuto neděli. Školil nás pan Novák, co do naší malé zemičky přivezl hovawarty. Tak jsme zkoušely postoj, zuby, klus v kruhu, klus každý sám a bylo to dobrý. Jen to ukazování zubů mně furt moc nebaví. Po obědě byl opět odpočinek a paničky to vzaly do slova a do písmene a vytuhly jak kdyby byla půlnoc. Však to není taky žádná sranda, lidi musí někdy strávit to množství informací. Já jsem pak šla s paničkou kouknout na závody v přivolání s přeplaváním rybníku. Panička nejdřív soutěžit nechtěla, pak se ale nechala přesvědčit. Ona sice jo, ale já ne. Do vody jsem vlezla, ale žádný plavání přes rybník se nekonalo. Vrátila jsem se zpátky na břeh. Přece nebudu riskovat v takovým vedru nějaké křeče v pacce a podobně. A pak byly zase obrany a tentokrát mě to moc bavilo. Kousala jsem o 106 a dokonce jsem i na figuranta ňufala, což normálně nedělám. Potom jsme si šly zase zacvičit trochu poslušnost. A tady jsem poprvé vydžela odložení 5 minut, s malou přestávkou, kdy se do mně pustil někjaký pilný mravenec:o/
V neděli jsme se znovu pokusily o obrany i o poslušnost, ale obojí byla katastrofa. Byla jsem bez chuti, bylo hrozný vedro a taky jsem neměla moc sil, protože jsem se rozhodla přes víkend kromě pamlsků nic nežrat. A protože mně panička dává párek, který byl už v neděli v začínajícím stádiu "svého vlastního života", cvičily jsme raději na suché granule, takže motivace nebyla vůůůbec žádná. Tak jsme se vyprdly na cvičeni a koukaly jsme na ostatní pesany, jak se učili aport. A tím jsme taky skončily.
Po návratu domů jsem sebou pleskla do stínu a prospala celé odpoledne.
Sice to bylo velice náročné, ale zároveň moc moc fain, příště jedem zase:o)
SVOD MLADÝCH
Dnes 7.6.2008 nás čekala daleká cesta, až do Mladé Boleslavi a to proto, abychom se s Ebony zúčasnili svodu mladých. Ráno jsme vstávali ve 4 hodiny, protože jsme se přece jen báli, že se někde po cestě zasekneme za nějakou avií či něčím podobným a nestihneme přijet včas. Vstávání bylo krušné, ale naštěstí je to jen jednou za čas. Cesta byla v pohodě a žádné vozidlo staršího typu nás nebrzdilo, takže jsme do M. Boleslavi dorazili dostatečně dopřepdu, abychom se stihli seznámit s prostředím a s ostaními hafany (samozřejmě, že ne se všemi;o) a aby mě stihla opustit nervozita, která se teda stejně dostavila těsně před vstupem do kruhu.
K naší radosti jsme se ještě před začátkem potkali s bráchou Riccim (Enricco). Nevím, jestli se štěnda poznala, ale vypadala, že mají radost. Ještě jsme vyhlíželi sestřičku Erisku (Euforie), s tou se nám ale podařilo sejít až na place. No a protože máme dobré začáteční písmeno chovatelské stanice, šli jsme na řadu hned jako druzí, což bylo hrozně fain. Začalo být totiž docela horko a stínu bylo pomálo. Nejdřív šel na řadu Ricci a hned po něm my. A musím říct, že mě Ebony strašně moc překvapila a jak jinak než příjemně. Očekávala jsem totiž, že jak u zubů, tak při chůzi bude dělat neplechu, ale ona byla úplně vzorná. Zuby ukázala bez jakýchkoli cukání, změřit se taky nechala bez problémů a při proběhnutí byla prostě a jednoduše JEDNIČKA!!! A paní z komise to také ocenila:o))) Což nám udělalo ohromnou radost!
Ebonin svodový kód je: 5/2a/E4 - P
5 - celkový vzhled je odpovídající
2a - barva černá se znaky
E4 - P - nestandardně nesené pravé ucho :o(((( (to je bohužel problém i Ricciho a Erisky, ale věříme, že se nám tuto chybku podaří spravit)
Po hodnocení následovalo společné focení, tak už se těšíme na fotky.
Před odjezdem si ještě holky společně pohrály nebo spíš zablbnuly a musím říct, že to byla hra náramná:o))) Takto jsem ji ještě s žádným jiným psem neviděla. Nějaká nejistota se poděla úplně někam pryč a Ebony s Eriskou po sobě skákaly a ňafaly jedna radost:o)
Celý svod dokumentoval páník s půjčeným megafoťákem, tak se na ně můžete podívat v galerii. Pro Ebony bylo tolik zážitků tak náročné, že celou zpáteční cestu prospala s malou přestávkou, kdy si zblajzla celý pribináček za odměnu, jak to všechno krásně zvládla:o)
Jsme rádi, že už máme svod za sebou:o)
Výcvikový den ve Štěpánově u Olomouce
24.5. jsme se opět vydali na výcvikový den pořádaný Hovawart Pro Sporetm, tentokrát do Štěpánova u Olomouce. Najít cvičák nás stálo trošku námahy, ale s pomocí jedné paní obyvatelky Štěpánova se povedlo. Celý den se nám věnoval figuran a výcvikář v jedné osobě Martin Uřičař. A co si budeme povídat, byl prostě jednička! S námi štěňaty a hlavně pániky měl obrovskou trpělivost a snažil se nám všechno vysvětlit. Však to taky bylo potřeba, panička se při obranách motala jak holub na báni (a to nic nepila;o)) No a u poslušnosti jsme dostali pochvalu za chůzi u nohy a obraty u nohy, což nás ohromně potěšilo a povzbudilo.... dokud ovšem nepřišlo přivolání. Martin se ale paničky ptal, jestli mě dokáže přivolat a ona se tvářila jako že i jo.... Asi zapomněla na mé legrácky, které provádím na cvičáku v Rajci:o) Takže jsem dostala volno a pak mě přivolávala.... No uznejte sami... Proč bych za ní běžela, když kolem bylo tolik psích a člověčích kamarádů. Takže jsem si to tam oběhala a pak se mně za ní stejně nechtělo. Vytáhla na mě sice mé oblíbené balonky, ale bylo jí to houby platné:o) Teď už si ani nevzpomínám, na co se jí podařilo mě chytit, ale nějak se jí to podařilo, protože pak mě připnuli na stopovačku a to už nebyla žádná sranda. Musela jsem přijít chtě nechtě. Páníci dostali pokyny, aby se mnou i na procházkách cvičili na stopovačce, ale doufám, že se jim to rozleží, protože na šnůře se mně strašně špatně běhá. Já totiž při našich procházkách moc hezky poslouchám, takže to není potřeba (podle mě:o) Fakt!:o)
Výcvik s Marinem Uřičařem se nám moc líbil, tak bychom se rádi zúčastnili nějakého jím vedeného výcvikového tábora. Snad nám to časově vyjde!:-)
Fotky a video z tohoto dne najdete na stránkách Hovawart Pro Sport.
Nedělní procházka (18.5.2008)
Dnes jsme byli na návštěvě za naší kamarádkou hovawartkou Fessy a jejími páníčky Zuzkou a Tomášem. Celý den byl prostě a jednoduše bájo!!!:o) Nejdřív jsme si udělali velikou procházku lesem, lukami a hájemi. Příroda byla moc krásná, i zajíce jsme potkali, psí slečny jsme naštěstí ukočírovali, takže sprint za ním se nekonal:o) Fessy si po cestě chtěla s Ebi trochu pohrát. Naše psisko je ale vůči ostatním pesanům nejisté (pokud je navolno, na vodítku je machr:o), takže Fessy se spíš snažila o hru a Ebony utíkala, i když ke konci už se to krapítek lepšilo. Doufám, že se tato nejistota co nejdřív zlomí a uvidíme nějakou super psí hru:o) Taky jsme si chtěli trošku zacvičit na malém cvíčáku po cestě, bohužel ale začalo docela dost pršet a tak jsme to vzdali. Na konci naší výpravy jsme skončili v pizzerii, kam jsme všichni do jednoho přišli jak zmoklé slepice (a kohouti - páníci;o))). Pro Ebony to byla premiéra, v restauraci zatím nikdy nebyla a až na pár pokusů o odchod, kterým jsme zabránili, byla moc hodná a vzala si příklad z kamarádky Fessinky a pěkně odpočívala pod stolem. Pravda... stálo nás to několik hondě kousků pamlsků, ale zabralo to:o)
Tímto moc zdravíme Fessy, Zuzku a Toma a těšíme se na jejich návštěvu u nás a taky na společný výcvikový víkend ve Velkém Meziříčí, který nás čeká v půlce června:o)
PS: bohužel jsme neudělali ani jednu fotku, hlavně že se foťák vesele nesl v batohu:o(
Tímto moc zdravíme Fessy, Zuzku a Toma a těšíme se na jejich návštěvu u nás a taky na společný výcvikový víkend ve Velkém Meziříčí, který nás čeká v půlce června:o)
PS: bohužel jsme neudělali ani jednu fotku, hlavně že se foťák vesele nesl v batohu:o(
Speciální výstava Kroměříž 10.5.2008
Minulou sobotu jsme se byli podívat na speciální výstavě hovawartů v Kroměříži. Počasí přálo a bylo moc krásné vidět tolik hovíků pohromadě...Až oči přecházely;o)
Fandili jsme naší kamarádce Fessy z Beskydských Argonautů, která se zúčastnila výstavy ve třídě mladých. Získala známku VD a k této známce moc gratulujeme. Přece jen známku výbornou dostaly jen 4 fenky. No a my aspon trochu víme, co nás čeká na konci června na mezinárodní výstavě v Brně, kam jsme se rozhodli na poslední chvíli přihlásit. Držte nám pěsti a packy ať se panu rozhodčímu líbíme!:o)
Výcvikový den a rozloučení se cvičištěm KK Rybníček
Na 1. máj jsme se rozjeli do Brna, kde HOVAWART PRO SPORT pořádal další výcvikový den pro hovíky a současně rozlučku se cvičákem Rybníček. Tentokrát na nás byli dva zkušení výcvikáři Mirek Valentin (výcvik a obrany) a Mirka Marcišinová (ta Mirka, která byla i v Rapoticích:o). Hovíků se sešlo 14, což bylo tak akorát a na všechny se dostalo jak s obranami tak se cvičením poslušnosti. Měla jsem velkou radost, protože oproti Rapoticím se Ebony nebála a s Mirkem se potahala o kůži. Ebony v akci si můžete prohlédnou ve fotogalerii a na stránkách HPS.
Poslušnost jsme cvičili společně s roční fenečkou (jméno jsem bohužel zapomněla:o(, která byla moc šikovná a na konci výcvikového dne dostala medaili za nejlepší obranu. Nám poslušnost taky docela šla (ve srovnání s Rapoticemi), ale samozřejmě se máme pořád co učit a co pilovat. A na důkaz toho, že jsme se zlepšili, jsme dostali medaili - za pokrok v poslušnosti. Musím říct, že jsem to nečekala, takže když bylo řečeno jméno naší Ebony, spustily se mně krokodýli slzy dojetí:o))) I když vím, že nás čeká hrozná spousta práce, je tahle medaile strašně důležitá, protože pro nás znamená velikou motivaci!!!
No a abychom si výcvik a obrany zpestřili, konaly se závody v nejrychlejším přivolání. Byla to docela sranda a celý závod vyhrála Zira Gasko Prim. Byla opravdu jak ohnivá čára:o) Naše Ebony se umístila na 6. místě. Ještěže se nehodnotilo předsednutí před psovoda, ale přeběhnutí přes cílovou čáru. To bychom byli totiž poslední, protože Ebony to celé brala jako velkou hru. Pár kroků přede mnou hodila kličku a nejspíš očekávala, že ji budu honit po celém cvičáku:o)))
A nakonec Mirka zkoušela naučit Ebony štěkat. Žádný štěk sice nevyšel, ale zubama klapala pěkně;o) Dostali jsme instrukce jak na to a zkoušíme zkoušíme, i když zatím bez štěku;o(
Děkujeme Alči a Erikovi za zorganizování této akce, protože celý den byl super!
Poslušnost jsme cvičili společně s roční fenečkou (jméno jsem bohužel zapomněla:o(, která byla moc šikovná a na konci výcvikového dne dostala medaili za nejlepší obranu. Nám poslušnost taky docela šla (ve srovnání s Rapoticemi), ale samozřejmě se máme pořád co učit a co pilovat. A na důkaz toho, že jsme se zlepšili, jsme dostali medaili - za pokrok v poslušnosti. Musím říct, že jsem to nečekala, takže když bylo řečeno jméno naší Ebony, spustily se mně krokodýli slzy dojetí:o))) I když vím, že nás čeká hrozná spousta práce, je tahle medaile strašně důležitá, protože pro nás znamená velikou motivaci!!!
No a abychom si výcvik a obrany zpestřili, konaly se závody v nejrychlejším přivolání. Byla to docela sranda a celý závod vyhrála Zira Gasko Prim. Byla opravdu jak ohnivá čára:o) Naše Ebony se umístila na 6. místě. Ještěže se nehodnotilo předsednutí před psovoda, ale přeběhnutí přes cílovou čáru. To bychom byli totiž poslední, protože Ebony to celé brala jako velkou hru. Pár kroků přede mnou hodila kličku a nejspíš očekávala, že ji budu honit po celém cvičáku:o)))
A nakonec Mirka zkoušela naučit Ebony štěkat. Žádný štěk sice nevyšel, ale zubama klapala pěkně;o) Dostali jsme instrukce jak na to a zkoušíme zkoušíme, i když zatím bez štěku;o(
Děkujeme Alči a Erikovi za zorganizování této akce, protože celý den byl super!
Výcvikové odpoledne v Rapoticích 5.4.2008
Sobotní odpoledne jsem společně s páníčky strávila v Rapoticích na cvičáku, které pořádala paní Jitka Čermáková, výcvikový referent chovu Hovawart klubu. Sešlo se nás 6 hovíků - všechno ženský:o) Výcvik vedla paní Mirka...příjmení bohužel nevím, ale byla moc fain:o) Nejdřív jsme cvičili poslušnost - základní povely, chůzi u nohy. Taky jsme poprve zkoušeli výstavní postoj... No, musíme cvičit cvičit.
Pak jsme šli zkusit stopu. To byla pro nás premiera a docela nám to šlo. Pekně jsem se u toho nadlábla párečku:o)
A nakonec přijel pan figurant. Jenže jsem se ho nějak lekla či co a prostě jsem za ním nechtěla jít. Panička i páníček se snažili mě nalákat na všechno možné, ale já jsem se zapřela packama a neudělala ani krok. Nakonec mě panička vzala do náruče (asi si chce přivodit kýlu;o/) a k panu figurantovi mě aspon na kus donesla. Chvili se snažil získat si mou důvěru, ale moc to nešlo. Nechala jsem se pohladit a podrbat, ale tím to haslo.
Celý výcvik nám zpestřovaly každou hodinu projíždějící vlaky těsně vedle cvičáku:o) Bylo to moc příjemně strávené odpoledne s ostatními hovíky. A nejlepší na tom je, že jsme se s paničkou zase naučily něco nového:o)
Zde se můžete podívat na pár fotek.
Od března jsme začali pravidelně navštěvovat cvičiště v Rájci-Jestřebí.
Můj první výcvik
23.2.2008 jsem se poprvé zúčastnila výcviku. Konal se v Brně a
organizoval ho Hovawart Pro Sport. Bylo nás tam kolem 15 hovíků a pak
ještě pesani jiných plemen... Já byla ze všech nejmladší:o) Nejdřív
jsem nebyla zrovna ve své kůži, obzvlášť, když na mě pan figurant
nastoupil s nějakým předmětem v ruce a chtěl, abych se nějak projevila.
Tak jsem stála a hleděla. Postupně nervozita z neznáma opadla. Krapítek
jsem si zakousala do kůže a taky jsem se pokoušela zpacifikovat pana
figuranta. Jak se mně to povedlo, si můžete prohlédnout zde.:o) Po krátkém odpočinku jsme cvičili poslušnost. Sednout a lehnout by mně šlo, chůze u nohy a aport je už tošku horší. Ale s paničkou jsme si slíbily, že budeme poctivě cvičit a ono se to časem poddá:o) Žádný učený z nebe nespadl, že?;o)
Už se moc těším až budu kousat do rukávu jako ostatní pesani, se kterými jsem se na této akci potkala:o)
Bylo to moc fain:o)
Už se moc těším až budu kousat do rukávu jako ostatní pesani, se kterými jsem se na této akci potkala:o)
Bylo to moc fain:o)